S BONDS je to úplně jinak
Když máme párty na zahradě, sedím u stolu s ostatními a nikdo nepozná, že si dávám tabák. Manželka nedokázala určit, jestli vůbec kouřím — zaznamenala to až po pátém dni.
Pro mě je to o tom, že už nemusím chodit pryč kvůli pauze. Sedím u stolu, vezmu si dva pufy, povídám si dál. Sociální věc — najednou nejsem ten, kdo „odchází na čtyři minuty".
Cigareta z tebe dělá samotáře. BONDS ne — zůstáváš tam, kde jsou ostatní.
Na zahradu si beru ráno jeden Blend, vystačí mi přes celý den s kamarády. Jednoduché.
Jediný háček, na který jsem si musel zvyknout — není to cigareta. Když chceš ten samý kopanec, který dělá cigaretu, BONDS ho nedá. Pro mě to ale po dvou týdnech přestalo vadit — dostávám ten samý klid, jen tišším způsobem.